Podle dochovaných spisů zde žil Hrabě ze Slovinska.
Zde prý choval krásné koně kteří byli převážně černí, lidé jim říkali ,,ďáblovi koně" a proto po necelém roce jeho vlády nechali vypálit celý hřebčín, koně se bohužel zachránit nedokázalo.
Za pár let sem přišel vévoda který ze obnovil hřebčín ale tontokráte z ČT, zde se mu dařilo.
Když vévoda zemřel neměl nástupce, trůnu se nikdo neujmul.
Po necelé 1 století zde jsou spisy že lidé se bojí k místnímu zámku chodit že tak straší duch koně který podle pověsti jako jediný přežil požár a poté zemřel na podivnou nemoc.
Lidé nechali celý krásný areál zbořit ale duch se objevuje dál, dokonce zavolali místního ,,guru" přes ,,ďábelské síli" aby ďábla odehnal.
Necelých deset let uplynulo a duch se zde objevuje znovu, lidé s tím nic nedělají.
Jednoho dne sem přijda výborná parkurová jezdkyně a rozhodne se že zde postavý stáj Andaluských koní, to se jí také povedlo a Vanilka je tu dodnes.